Přihlašte se pro vkládání článků, fotogalerií a vstup do diskuse.
Log in

Naše cesta s Pes Equinovarus - část první

Naše seznámení s Pes Equinovarus proběhlo 14. 3. 2013 - a bylo to zcela nečekané...Ten den jsme šli s manželem na "velký UTZ" do Krajské nemocnice a jelikož screening v 1. trimestru byl zcela v pořádku, očekávali jsme stejně hezký zážitek jako na stejném UTZ s prvním dítkem. Dr. byl nepříjemný a velmi strohý. Vlastně celý UTZ na nás nepromluvil. Na konci jen nadiktoval sestře diagnózu a nám řekl, že má podezření na vadu dolních končetin, že nám dá doporučení do Prahy a zbytek, že nám řekne sestra. Dál se s námi nebavil. Z nemocnice jsme jeli hodně rozladěni a hned doma zasedli oba k PC. A naštěstí narazili na strány sdružení Achilleus :-) Pod pojmem "doporučení do Prahy" bylo myšleno doporučení k Dr.Bečvářovi. Naštěstí se mu uvolnilo místo hned následující den - tedy v pátek 15. 3. K našemu překvapení nás čekal velmi milý a vstřícný přístup. Pan doktor nám vše velmi citlivě vysvětlil, ukázal... Zároveň nám doporučil genetickou konzultaci a také odběr krve z pupečníku.
Tlačil nás čas - ukončení těhotenství je možné do 24.týdne, já byla ve 22.týdnu a bylo nutné zjistit, zda se jedná pouze o tuto jednu vadu. Následující pondělí jsme tedy absolvovali výše zmíněné "procedury". Odběr krve proběhl opět u pana doktora Břešťáka. Během týdne jsme dostali výsledky - vše bylo v pořádku.

Měli jsme tedy relativně dost času ke zjištění více informací, možností, ... Za tu dobu jsem se byla podívat i v nemocnici Na Bulovce, setkala se s paní doktorkou Frydrychovou a byla se podívat jak probíhá sádrování. Za toto bych ráda velmi poděkovala. Pro nastávající maminku to není jednoduché, ale i tak jsem za tuto možnost velmi vděčná.

Čas plynul a my se s manželem těšili na miminko. Občas jsme si na to co nás bude čekat po porodu vzpoměli, ale spíše jsme se snažili myslet na hezké věci. Dle domluvy s MUDr. Frydrychovou jsme se měli ozvat co nejdříve po porodu. A tak se také stalo - den "D" nadešel 7. 8. a my jsme mířili směr Bulovka. Cítila jsem se hrozně a nejraději bych to svoje malé miminko vzala a utekla s ním nějak hodně daleko... Přivítání bylo velmi příjemné - MUDr. Frydrychová je opravdu velmi milá. A chápu, že pohled na ubrečenou maminu chvilku po porodu nebyl úplně příjemný. Ubytovala jsem se a šli jsme na sádrovnu. Zážitek to byl - pro mne jako pro rodiče - hrozný. Malá to téměř celé proplakala.Nepomáhal dudlík, hlazení.. nic. Na sádrování doporučuji vzít COKOLIV na uklidnění prcka - dudlík, hračku, odstříkané mléko, ... Po sádrování jsme s manželem malou omyli a vrátili jsme se zpět na pokoj. Malá celé odpoledne pobrekávala, ale k večeru se uklidnila. Noc proběhla normálně. Následující den jsme jeli domů - naše týdenní slečna s prvními sádřičkami .. :-/ Na další sádřičky jsme měli jít za 5 dní - během té doby naší šmudlince sjela pravá sádra cca o 7 - 8 cm.. Na přesádrování jsme se dozvěděli, že jsme měli dorazit na opravu sádry. Druhé sádrování neproběho o nic klidněji.. malá brečela moc moc a já se držela jen z důvodu abych byla k něčemu platná... 3. sádrování proběhlo opět po 5 dnech...a to bylo poslední před odchodem Dr. na dovolenou. Vše probíhalo stejně - sundavání sádry bez problémů - to malá snášela v pohodě, později se dokonce i usmívala na personál..pak rychle vykoupat a kratší či delší čekání na Dr. a sádrování...a to prďolka proplakala vždy celé :-( Během dovolené Dr. Frydrychové nás převzal do péče Dr. Burian. Spokojeni jsme s ním nebyli, ale více bych se o tom nechtěla rozepisovat.. za ty 3 týdny jsme s nám stihli 2 sádry, na 3. jsme se opět přesunuli k Dr. Frydrychové, která nás informovala o nutnosti dát ještě alespoň jednu sádru a pak provést tenotomii. K tenotomii prďolka tedy šla po celkem 7 sádrách.