#5 „Byla to právě ona, kdo rodině poskytl potřebné informace a poradila"
Daniela Sejáková je maminkou dvou synů. Staršímu je již 22 let a je zdravý. Mladší Adámek, který v červenci oslaví 15. narozeniny, se se narodil s takzvanou golfovou nohou. O této vývojové vadě se rodiče dozvěděli až po synově narození.
„Adámka jsem rodila císařským řezem. Vše proběhlo v pořádku. O tom, že má syn vadu nožiček jsme se od lékařů dozvěděli až druhý den po narození. Byl to samozřejmě šok,“ vzpomíná Daniela.
Lékaři rodičům nebyli schopni poskytnout dostatek informací. V té době ještě neexistovala žádná pacientská organizace, která by rodiče a jejich děti s tímto hendikepem sdružovala. Danielin manžel však zcela náhodou na internetu narazil na web, kde popisovala svůj příběh paní Stanislava Bašatová, která později založila pacientskou organizaci Achilleus.
Byla to právě ona, kdo rodině poskytl potřebné informace a poradila, jak dál postupovat. „S paní Bašatovou jsme zůstali v kontaktu. Dva týdny po porodu absolvoval Adámek první sádrování na ortopedii v Lounech. Pan doktor Dzivjak Martin Adu sádroval každý týden několik měsíců. Poté nám domluvil termín na Bulovce, kde se nás ujala paní doktorka Frydrychová,“ pokračuje paní Daniela ve svém vyprávění.
„Začínali jsme s nošením dlah 23 hodin denně a postupně jsme dobu snižovali"
Adámek podstoupil tenotomii (ostré protětí šlachy, které slouží k jejímu uvolnění nebo prodloužení, pozn. red.) a poté následovaly další sádry na šest týdnů. Po sundání sáder dostal dlahy. „Tehdy to byly takzvané DB dlahy, poté se podařilo paní Bašatové zajistit dlahy JM, čímž nám velmi usnadnila život. Dlahy měl Ada do tří let. Mezitím jsme pravidelně docházeli na cvičení a rehabilitace,“ upřesňuje.
Kožené DB dlahy byly připevněny k tyčce, která nešla odejmout. Naproti tomu JM dlahy jsou vyrobeny z podstatně příjemnějšího materiálu, a navíc lze tyčku odebrat, aniž by bylo nutné botky úplně sundávat. „Když se Adámek narodil, neměla jsem mnoho oblečení na druky. Musela jsem vše nechat přešít, abych nemusela dlahy sundávat několikrát denně. Sundávali jsme je pouze při koupání a cvičení. Začínali jsme s nošením dlah 23 hodin denně a postupně jsme dobu snižovali," vysvětluje paní Daniela.
„Ta dřina a píle za to stojí“
Dnes je Adámkovi téměř 15 let a nikdo by nepoznal, že se narodil s vadou nožiček. „Adámek má velikost nohy 46, což paní doktorku vždy pobaví. Není na něm nic znát. Hodně sportuje. Věnoval se fotbalu, florbalu, atletice, nyní rád posiluje. Celých 15 let jsem vděčná Stáně a panu doktorovi Dzivjakovi, že Adovi nožičky perfektně připravil k operaci a zajistil nám léčbu u paní doktorky Frydrychové. Všem patří velké díky,“ doplňuje paní Sejáková.
Dodává, že Adámek svůj hendikep nikdy příliš nevnímal. Naopak to bral jako součást svého života. „Museli jsme ho jen více hlídat při některých fyzických aktivitách, kde bylo více dětí, například na trampolíně. Dnes už Adam na rehabilitace nedochází, sám si hlídá chůzi a pozná, co mu vadí a nevadí, uzavírá paní Daniela, která by ráda vzkázala ostatním rodičům, že vše dobře dopadne. „Ta dřina a píle za to stojí.“
autor článku: Martina Malá