V červnu 2015 se mi narodil Lumírek. O vadě jsme věděli z velkého screeningu ve 20. týdnu, má PEC na pravé noze. V těhotenství jsem to nechtěla řešit, protože jsme dostali informaci, že nás pak lékaři navedou. Nicméně po náročném porodu jsme se v porodnici ani u běžného ortopeda nic nedozvěděli, jen nás navedli na Bulovku.
Tam se k nám, k rodičům, nechovali zrovna nejlépe, spíš arogantně. Informace jsme nedostali s tím, že si je máme zjistit na internetu. V té době ale na internetu ještě moc informací nebylo. A tak jsem se dostala k Achilleu.
Na FCB jsem našla stránku, kterou založila Stáňa, a tři měsíce po narození malého zrovna pořádala malé setkání v Libušíně. Jela jsem tam zjistit více, seznámila se Stáňou a měla chuť se zapojit a změnit to.

Zrovna v té době se Stáňa rozhodla vytvořit nějaké informační materiály, jak tištěné, tak i informační web – ponseti.cz. Proto jsem se zapojila a po večerech pomohla připravit první letáky, brožuru a část obsahu a korekturu webu.
Tím to vše začalo a já jsem moc ráda, že jsem součástí tak báječného spolku, se kterým jsme informace pro čerstvé rodiče posunuli na úplně jinou úroveň. Dnes už rodiče při prvním hledání dostanou všechno potřebné a nežijí tak dlouho v nejistotě, co bude dál.
Dalšími projekty pak byly srazy, kde se aktivně zapojuji jako dobrovolník, vydání dvou knížek a všeobecně pomáhám s korekturami, když je potřeba.
Co se týče léčby, prošli jsme pěti sádrami, tenotomií a poté klasickým režimem dlah do tří let věku. Lumík má naštěstí dobrý průběh, nikdy jsme neřešili žádné další operace ani recidivu.
