Byl prosinec roku 2018, měla jsem měsíc do porodu, když jsem poprvé v životě slyšela o vadě Pes equinovarus. Tehdy jsem ještě neměla tušení, že se mě to bude někdy týkat a změní mi to život. Jednoho prosincového večera jsem se dívala na pořad Víkend na TV Nova, kde právě běžela reportáž o vadě Pes equinovarus, spolku Achilleus a o tom, jak těžké bylo dostat dlahy a léčbu do ČR.
Pak přišel den D v lednu a narodila se mi dcerka, která byla zpočátku unavená po porodu, a tak mi ji odvezli. Potom v 8 hodin večer přišel lékař z dětského oddělení a poprvé mi řekl, že má dcera vadu Pes equinovarus (pořádně jsem mu název ani nerozuměla). Řekl, že ji druhý den zasádrují a přijde ortoped mi to říct. Dceřinu nožku jsem před sádrami neviděla. Vždy na sobě měla dupačky. Lékař tedy jen dodal, že se to dá léčit a dcera bude chodit. Více jsem se ten večer nedozvěděla. Sama jsem byla oslabená.
Hned večer jsem pomalu začala hledat, o co by se mohlo jednat. Dost nás to zasáhlo, ale věděli jsme, že pro dceru uděláme vše. Druhý den tedy Klaudinka dostala první sádru a zůstala v inkubátoru, aby jí sádra uschla. Já jsem za ní docházela na kojení. Po 5 dnech v nemocnici jsme mohli odjet a začít hledat informace. Mezitím už táta dcerky kontaktoval Stáňu, která nám dodala důvěru a potřebné informace. Dodnes si pamatujeme, že jsme jedním telefonátem zastihli Stáňu při koupeli se sklenkou vína . Po druhé sádře v Ostravě jsme změnili lékaře a začali jezdit do Olomouce.
Během léčby jsem byla aktivní ve skupině. Vlastně ani nevím, kdy přesně začala spolupráce. Ale proběhl malý sraz v Ostravě, kde jsem pomohla s organizací a zajištěním místa. Pak přišel Covid a my jsme se Stáňou vymyslely, že malé srazy přeneseme do online prostoru. Tehdy vznikly první webináře podle věku dětí. Ale čas nám ukázal, že je lepší dělat webináře podle tématu a zaměření. Podařilo se nám pozvat i odborníky.
Mimo webináře jsem začala tvořit pro rodiče Průvodce léčbou, aby měli na jednom místě odpovědi na prvotní otázky, které je zajímají. Společně jsme se vrhly do dalších společných projektů.
Práce pro tuto komunitu se stala pro mě součástí našeho života a naplňuje mě. Vždy ráda pomáhám druhým.